Jsem člověk, který po profesním vyhoření v astrologii nezhasl, ale naopak se rozsvítil v barvách a plátně.
Právě tehdy jsem objevil gestickou abstrakci – směr, který se zrodil v USA v 50. letech 20. století a který proslavil třeba Jackson Pollock, mistr řízeného chaosu.
Fascinovalo mě, že obraz nemusí být „namalovaný správně“, ale hlavně opravdově, živě a naplno.
Proto jsem si zvolil vlastní styl, i když technika zůstala věrná tomu, co mám na gestické abstrakci nejradši: svobodu, energii a emoce v přímém přenosu.
Každý obraz je pro mě trochu jako otisk nálady, pohybu a okamžiku, který už se nikdy nebude opakovat.
A tak dnes místo čtení hvězd raději rozhazuji barvy – a upřímně, plátno mi občas odpovídá líp než horoskop.